Pryšec chvojka

Pryšec chvojka je jedovatá vytrvalá bylina z čeledi pryšcovitých

Původ jména
Vědecké jméno Euphorbia pochází pravděpodobně podle řeckého euforbós = dobře živený a jméno Tithymalus z řeckého tithymalos = dávající mléko.

Popis
Vytrvalá, až 60 cm vysoká bylina. Lodyha přímá, v horní polovině obvykle s postranními nekvetoucími větvemi, listnatá, převážně lysá. Listy čárkovité až čárkovitě obkopinaté, šířka max. 3 mm, délka nejvíce 30 mm, zašpičatělé, přisedlé, celokrajné, lysé, listy na postranních větvích až čárkovité. Cyathia (viz. čeleď) v koncových i úžlabních lichookolících. Zákrovní listence vidlanů ledvinovitě vejčité, vzájemně nesrostlé, špičaté, žlutavé, za plodu načervenalé. Žlázky půlměsíčité, dvourohé, žluté, později hnědé nebo hnědočervené. Plod je tvořen tobolkou, která je trojpouzdrá, kulovitá a hluboce brázditá. Semena jsou vejčitého tvaru, hladká.

Rozšíření
V České republice - pastviny a keřovité či travnaté meze, podél cest a silnic, trávníky, rumiště, preferuje půdy kamenité, hlinité i písčité, kyselé i zásadité, velmi dobře snáší sucho. V Evropě se vyskytuje kromě extrémního severu a jihu až k Uralu.

Opylovači
Hmyz, vítr, samosprašné a cizosprašné. K šíření dochází pomocí semen.

Obsahové látky
Pryšec chvojka je jedovatá rostlina. Obsahuje estery forbolu, které dráždí kůži a sliznice. V latexu toxické terpenoidní alkoholy a hořčiny a v semenech kyanogenní sloučeniny. Dostane-li se do oka, může vyvolat vředy a zákal rohovky. Po vstřebání trávícím ústrojím se otrava projevuje pálením v ústech, zvracením, průjmem, rozšířením zorniček, blouzněním, křečemi, studeným potem, svalovým třesem, nejistou chůzí, puls je nepravidelný.

Využití
Příležitosntě se pryšec používá v lidovém léčitelství. V kombinaci s řebříčkem královským má repelentní účinky na hryzce.

http://cs.wikipedia.org