O Nábřeží

Kadaňský orloj - Pocta Mikulášovi z Kadaně

V pondělí 6. října 2014 byla na nábřeží pod kadaňským hradem odhalena skulptura, kterou její tvůrce, sochař Karel Meloun z Klášterce nad Ohří, nazval „Pocta Mikulášovi z Kadaně“. Jde o dvakrát zvětšenou kopii původního hodinového stroje Pražského roje z roku 1410 a astroláb, který je ve skutečné velikosti jako originál. Celková hmotnost unikátního díla je přes 4 tuny a výška dosahuje téměř 6 metrů.

Půjčovna lodiček ZAJÍCŮV PŘEVIS

Stejně jako v loňské sezóně je i letos od května na nábřeží Maxipsa Fíka otevřena půjčovna lodiček, občerstvení a informační centrum ZAJÍCŮV PŘEVIS. Po Ohři se tak můžete projet buď na pramici, nebo na šlapadle. Záchranné vesty půjčíme samozřejmě jak dětem, tak dospělým.

Celek II. - Vodní sporty - průběh realizace

V současné době probíhá realizace Celku II. - Vodní sporty. Na fotografiích (v detailu článku) se můžete podívat, jak práce pokračují a Nábřeží roste.

Kadaň - město a řeka

Město Kadaň najdeme na rozhraní Ústeckého a Karlovarského kraje, v samotném srdci severozápadních Čech. Městská aglomerace je vklíněna mezi Krušné hory a Doupovské vrchy, jejichž přirozeným předělem je řeka Ohře. Město a řeka. Již někdy ve 4. století př. Kr. vznikla u brodu na soutoku Ohře a potoka Bystřice keltská osada poskytující zázemí kupeckým karavanám směřujícím do nitra Čech. Na konci 12. století je zde písemně doložena existence trhového městečka s kostelem, které patřilo českému knížeti a posléze rytířskému řádu johanitů. Zásadním urbanistickým zlomem bylo ve 40. letech 13. století založení královského města. Kadaň se stala významným politickým, hospodářským, církevním a kulturním centrem Podkrušnohoří. Právě do těchto časů můžeme datovat počátek permanentní interakce města s řekou Ohří.

O Nábřeží Maxipsa Fíka

Cílem projektu a následně jeho realizací byla obnova přirozeného vztahu města a řeky, neboť Ohře je neodmyslitelnou součástí života města Kadaně. Ještě v nedávné minulosti byly břehy řeky periférií, proto rehabilitací a zatraktivněním území získala tato část města rekreační a sportovní funkci jak pro obyvatele města, tak pro návštěvníky.

Území je propojeno originální ocelovou lávkou, jež pomáhá překonat výškový předěl nábřeží a Kadaňského stupně a zajišťuje plynulý přechod do volné krajiny směrem na Klášterec nad Ohří.

Čechura Rudolf

Český spisovatel, scénárista, autor ve svobodném povolání. Významný český holmesolog a propagátor Sherlocka Holmese v našich zemích. Vystudoval obchodní akademii v Chomutově (1950) a pedagogické gymnázium v Jihlavě (1953). Pracoval jako úředník v Poldovce (závod Chomutov), byl učitelem na Chomutovsku, potom redaktorem Československého Rozhlasu a časopisu Věda a technika mládeži v Praze. Po propuštění z redakce VTM z politických důvodů je od roku 1973 ve svobodném povolání.

Proč si Kadaň přivlastnila Maxipsa Fíka ?!

V blízké, dnes již buldozery se zemí srovnané, obci Ahníkov se narodil spisovatel a scénárista Rudolf Čechura, který napsal scénář k pohádkové postavičce přerostlého mluvícího inteligentního psa Maxipsa Fíka. Narozeniny Maxipsa Fíka se v Kadani slaví také proto, že zde žil a účinkoval známý herec Josef Dvořák, který Fíka namluvil. Maxipsa Fíka nakreslil Jiří Šalamoun a hudbu k pohádce složil Petr Skoumal.

Celek III.

Česká historická města, situovaná na březích větších řek, měla svá romantická nábřeží, ale většina o ně v 60. – 70. letech přišla. Dřívější předpolí kadaňského královského hradu směrem k řece bylo v historii intenzivně zastaveno drobnými domky řemeslníků po obou stranách ulice Říční a stejně intenzivně žilo. Nábřežní fronta pak byla nejméně na dvou místech přerušena pro snadný přístup k vodě. Po asanaci zástavby zbylo pouze několik domů při původním dolním mlýnu. Tato stopa původní zástavby je těsně za hranicí řešeného území a v našem návrhu na ní navazujeme. Čas zpátky vrátit nelze, ale je možné chyby napravit a prostor dřívější drobné, chudé zástavby přetvořit do příjemných vpravdě městských prostor. Namísto dnešního stavu, kdy se město staví k řece zády, je naopak třeba krásu polohy Kadaně při řece využít.

Celek II. - Vodní sporty

Podobu Weisskopfova mlýna na břehu Ohře a jeho blízkého okolí dnes najdeme pouze na starých pohlednicích a historických mapách. Z původní řady budov mlýna, vojenských kasáren a sousedních menších domů na hraně náhonu se nedochovalo téměř nic. Nedochoval se tím pádem ani malý ostrov v korytě řeky Ohře, odkrojený z břehu mlýnským náhonem. Původní morfologii nábřeží připomínají pouze zbytky kamenného zpevnění místa, kde se z koryta řeky náhon odděloval, a jeden osamocený dům.

Celek I.

Kadaňské nábřeží je na svém západním konci důrazně ukončeno betonovým masivem přehradní hráze, která v 70. letech minulého století zasadila fatální ránu idylickému prostředí Klášterního parku, rozprostřeného na skalnatých svazích mezi řekou a ohradní zdí františkánského kláštera. Park spolu s řekou zde tvořili do té doby harmonický mezičlánek města a okolní krajiny. Následným vybudováním letního kina přestal park prakticky existovat. Zdejší městská humna, která do poválečných let zažívala pestrý všední společenský ruch, osiřela a stala se spíše nevábnou periferií, než vyhledávaným místem odpočinku a kratochvíle místních obyvatel.